|
|
Novinář 2.0 Alexandr Mitrofanov: "novinář staré školy" v online prostředí
Krupa, Adam ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Zápotocký, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak se novináři, kteří byli zvyklí psát pro tištěná média, chovají v prostředí sociální sítě Twitter. Konkrétně jsem zkoumal twitterový účet významného politického komentátora Alexandra Mitrofanova, který byl dlouhodobě spojován s tištěným deníkem Právo. Mitrofanov se na Twitteru dobře adaptoval - v současnosti na něm působí jako mikroblogger. Na Twitteru ho sleduje přes 50 tisíc uživatelů. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem Twitter využívá, jaké příspěvky na něm publikuje a jakými tématy se na něm zabývá. Příspěvky jsem zkoumal metodou kvantitativní obsahové analýzy. Provedeným výzkumem jsem zjistil, že Mitrofanov na Twitteru publikuje denně, mezi jednotlivými dny v týdnu není výrazný rozdíl. Většinu jeho příspěvků tvoří reakce na tweety jeho followerů. Retwetuje jen málokdy. Mitrofanov téměř nepoužívá hashtag. Právě tato nechuť k používání prvku, který na Twitteru pomáhá třídit témata a sledovat aktuální trendy, značí, že Mitrofanov, i přes vysokou míru adaptace do online prostředí, zůstává "novinářem staré školy".
|
|
|
Sémiotická analýza hashtagů na Instagramu
Svobodová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hashtagy na Instagramu a zkoumá je pomocí sémiotické analýzy. Pro výzkum jsem zvolila instagramový účet Leoše Mareše, který je jedním z neúspěšnějších profilů v rámci českého Instagramu, jeho textový doprovod fotografií je velice specifický, proto poskytuje bohatý materiál pro výzkum. V úvodu práce je představena sémiotika jako taková, její historie a jsou představeny klíčové pojmy, jako je význam, jazykový znak, sémantika, pragmatika a syntax, denotace a konotace a jazykové prvky. Další část teorie se zabývá novými médii, konkrétně Instagramem, přestavuje samotnou platformu, dále popisuje hashtagy a jeho funkce, zde čerpá ze studií, které se ovšem doposud zabývaly hashtagy primárně na Twitteru, nikoliv Instagramu. Praktická část práce vychází z Morrisova rozdělení sémiotiky na syntax, sémantiku a pragmatiku a zabývá se hashtagy z těchto pohledů. Zkoumá, jak na sebe hashtagy vzájemně navazují a odkazují, jaký je vztah mezi hashtagy a obrazovou složkou příspěvku a jaké jsou předpoklady a limity pro jeho pochopení. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a vyvozeny vzorce na základě předchozí analýzy, které pramení převážně ze zkoumání syntaxu a sémantiky.
|
|
|
Sémiotická analýza hashtagů na Instagramu
Svobodová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hashtagy na Instagramu a zkoumá je pomocí sémiotické analýzy. Pro výzkum jsem zvolila instagramový účet Leoše Mareše, který je jedním z neúspěšnějších profilů v rámci českého Instagramu, jeho textový doprovod fotografií je velice specifický, proto poskytuje bohatý materiál pro výzkum. V úvodu práce je představena sémiotika jako taková, její historie a jsou představeny klíčové pojmy, jako je význam, jazykový znak, sémantika, pragmatika a syntax, denotace a konotace a jazykové prvky. Další část teorie se zabývá novými médii, konkrétně Instagramem, přestavuje samotnou platformu, dále popisuje hashtagy a jeho funkce, zde čerpá ze studií, které se ovšem doposud zabývaly hashtagy primárně na Twitteru, nikoliv Instagramu. Praktická část práce vychází z Morrisova rozdělení sémiotiky na syntax, sémantiku a pragmatiku a zabývá se hashtagy z těchto pohledů. Zkoumá, jak na sebe hashtagy vzájemně navazují a odkazují, jaký je vztah mezi hashtagy a obrazovou složkou příspěvku a jaké jsou předpoklady a limity pro jeho pochopení. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a vyvozeny vzorce na základě předchozí analýzy, které pramení převážně ze zkoumání syntaxu a sémantiky.
|
|
|
Novinář 2.0 Alexandr Mitrofanov: "novinář staré školy" v online prostředí
Krupa, Adam ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Zápotocký, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak se novináři, kteří byli zvyklí psát pro tištěná média, chovají v prostředí sociální sítě Twitter. Konkrétně jsem zkoumal twitterový účet významného politického komentátora Alexandra Mitrofanova, který byl dlouhodobě spojován s tištěným deníkem Právo. Mitrofanov se na Twitteru dobře adaptoval - v současnosti na něm působí jako mikroblogger. Na Twitteru ho sleduje přes 50 tisíc uživatelů. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem Twitter využívá, jaké příspěvky na něm publikuje a jakými tématy se na něm zabývá. Příspěvky jsem zkoumal metodou kvantitativní obsahové analýzy. Provedeným výzkumem jsem zjistil, že Mitrofanov na Twitteru publikuje denně, mezi jednotlivými dny v týdnu není výrazný rozdíl. Většinu jeho příspěvků tvoří reakce na tweety jeho followerů. Retwetuje jen málokdy. Mitrofanov téměř nepoužívá hashtag. Právě tato nechuť k používání prvku, který na Twitteru pomáhá třídit témata a sledovat aktuální trendy, značí, že Mitrofanov, i přes vysokou míru adaptace do online prostředí, zůstává "novinářem staré školy".
|
host ::
RSS.